Přechod obchodního podílu společníka coby zůstavitele na stát

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1946/2012, ze dne 24. 10. 2012: Jádro dovolací argumentace spočívá v námitce, podle které se „stát v případě nabytí obchodního podílu odúmrtí nestává společníkem společnosti s ručením omezeným“. NS již přitom otázku, zda stát, jemuž dědictví připadlo na základě odúmrti (§ 462 ObčZ), nabývá i podíl zůstavitele v […]

Vymezení pasiv dědictví

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2436/2011, ze dne 25. 4. 2013: Při rozhodování o obvyklé ceně majetku, který měl zůstavitel s pozůstalým manželem ve společném jmění, a o vypořádání tohoto společného jmění manželů ve smyslu ustanovení § 175l odst. 1 občanského soudního řádu jsou účastníky řízení pozůstalý manžel a zůstavitelovi dědici, popřípadě stát, […]

Právo na přiměřené zadostiučinění za zásah do osobnostních práv jakou součást pozůstalosti dle § 1475 odst. 2 o. z.

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 293/2018, ze dne 28. 2. 2018: Nárok na náhradu za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké (§ 2959 o. z.), který byl za života oprávněné osoby uplatněn u soudu, tvoří po její smrti součást pozůstalosti a přechází na dědice bez ohledu na to, zda jim samotným jako […]

Při rozhodování o procesním nástupnictví je soud povinen přihlédnout k tomu, zdali dědic uplatnil výhradu soupisu

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1504/2018, ze dne 17. 4. 2019: Velký senát Nejvyššího soudu následně ve zmíněném R 30/2015 uvedený rozpor v judikatuře Nejvyššího soudu odstranil (a překonal tím dosavadní rozhodovací praxi postupem podle § 20 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých […]

Postavení dědiců coby nerozlučných společníků

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 4873/2017, ze dne 20. 2. 2019: Dále podle ustálené rozhodovací praxe platí, že zanechal-li zůstavitel více dědiců, jsou až do právní moci usnesení soudu v pozůstalostním řízení považováni za vlastníky celého majetku (včetně majetkových práv) spadajícího do pozůstalosti, přičemž ve sporech s jinými osobami týkajících se věcí patřících […]

Právo na přiměřené zadostiučinění za zásah do osobnostních práv jako součást pozůstalosti dle § 1475 odst. 2 o. z.

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3402/2019-I., ze dne 31. 5. 2021: V projednávané věci se žalobce domáhal zadostiučinění za zásah do svých osobnostních práv neoprávněným omezením osobní svobody v zařízení provozovaném žalovanou, k němuž došlo v letech 2013 a 2015. Ač jsou předmětná uplatňovaná práva vázána na osobu zůstavitele, s ohledem na jejich […]

Právo na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění jako součást pozůstalosti dle § 1475 odst. 2 o. z.

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3556/2016, ze dne 27. 4. 2017: Nároky na náhradu za bolest (tělesné a duševní strádání při škodné události a v době léčení) a ztížení společenského uplatnění (trvalé zdravotní následky projevující se v omezené možnosti zapojení do různých životních činností) podle § 444 odst. 1 obč. zák., ač nazývané […]

Právo na zadostiučinění za zásah do osobnostních práv jako součást pozůstalosti dle § 1475 odst. 2 o. z.

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2983/2021, ze dne 16. 12. 2021: Rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky, zda pozůstalost ve smyslu § 1475 odst. 2 o. z. tvoří i právo na zadostiučinění za zásah do osobnostních práv, bylo-li uznáno či uplatněno u orgánu veřejné moci, a zda lze ustanovení § 1475 odst. […]

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek