Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2584/2013, ze dne 18. 12. 2013: Došlo-li totiž k úmrtí převodce po uzavření věcné smlouvy, nemůže sama okolnost, že katastrální úřad povolil vklad vlastnického práva dle této smlouvy – byť (nesprávně) na základě návrhu na vklad, jenž byl podán již po smrti převodce, aniž bylo vyčkáno výsledku dědického […]
Okamžik nabytí dědického práva
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2497/2014, ze dne 7. 10. 2014: Dědictví se v souladu s § 460 obč. zák. nabývá smrtí zůstavitele, nikoli až dnem právní moci usnesení o dědictví, které toliko deklaruje právní vztahy s účinností ke dni smrti zůstavitele (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2001, sp. […]
Uzavření dohody mezi dědici o nakládání věci z pozůstalosti před skončením pozůstalostního řízení
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1684/2015, ze dne 2. 9. 2015: Stav, jaký tu vzniká v době od smrti zůstavitele až do pravomocného usnesení soudu, kterým se řízení o dědictví končí, se projevuje také ve vztazích k majetku patřícímu do dědictví a k zůstavitelovým dluhům. Až do vypořádání dědictví pravomocným usnesením soudu o […]
Označení nemovitých věcí v rozhodnutí o potvrzení nabytí dědictví
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4110/2014, ze dne 30. 10. 2015: I když se dědictví nabývá – jak vyplývá z ustanovení § 460 obč. zák. – smrtí zůstavitele, dospěla judikatura soudů již dříve k závěru, že okamžik smrti zůstavitele je rozhodný toliko pro posouzení, jaký majetek zůstavitel zanechal svým dědicům, a že pro […]
Závaznost rozhodnutí o určení data úmrtí
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1858/2015, ze dne 11. 3. 2016: Výrokem usnesení soudu o tom, které „datum“ platí za den, měsíc a rok úmrtí fyzické osoby (§ 194a odst. 4 OSŘ), se nerozhoduje o osobním stavu. U této fyzické osoby je totiž jisté, že zemřela, a její smrt byla prokázána předepsaným způsobem […]
Přechod dluhu ze směnky na dědice
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1844/2015, ze dne 27. 4. 2016: Nabyl-li totiž žalovaný dědictví smrtí zůstavitele (§ 460 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku), přešly na něj (tímto okamžikem) rovněž povinnosti (a práva) zemřelého směnečného rukojmího, včetně práv a povinností plynoucí z dohody o vyplňovacím právu, kterou tento směnečný rukojmí uzavřel s […]
Soud se musí v nalézacím řízení, v němž zůstavitelův věřitel uplatnil vůči zůstavitelovým dědicům pohledávku, kterou měl vůči zůstaviteli, zabývat zjištěním rozsahu a hodnoty zůstavitelova majetku a na základě takového zjištění teprve řešit otázku, v jakém rozsahu odpovídá dědic podle ustanovení § 470 obč. zák. za zůstavitelovy dluhy
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 3942/2014, ze dne 22. 6. 2016: Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu platí, že: 1) Závěr učiněný soudem v řízení o dědictví ve smyslu ustanovení § 175o o. s. ř. o obecné ceně majetku zůstavitele, výši dluhů a čisté hodnotě dědictví, popřípadě výši předlužení dědictví, není definitivním závěrem o […]
Oprávnění dědiců vymáhat pohledávku zůstavitele společně a nerozdílně
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3644/2016, ze dne 4. 11. 2016: Nedošlo-li (dosud) mezi více dědici k vypořádání pohledávky zůstavitele v řízení o dědictví nebo v řízení zahájeném žalobou podanou podle ustanovení § 175y odst.1 o.s.ř. a nejde-li o majetek spravovaný správcem dědictví, jsou vůči zůstavitelově dlužníku dědici oprávněni (bez ohledu na to, […]
Závaznost výroku pozůstalostního soudu
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3081/2016, ze dne 4. 11. 2016: Zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem po zůstaviteli je někdo jiný (než ten, kdo je jako dědic označen v usnesení o dědictví), je povinen ten, kdo (tímto způsobem) dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který má z dědictví, podle zásad […]
Ve sporech s jinými osobami, týkajících se nabyté části dědictví, se vzájemný vztah více dědiců projevuje v tom, že mají postavení tzv. samostatných společníků
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1248/2016, ze dne 9. 2. 2017: Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele (srov. § 460 obč. zák.). K nabytí dědictví zůstavitelovým dědicem však nedochází jen na základě smrti zůstavitele. Právní úprava dědického práva vychází z principu ingerence státu při nabývání dědictví; předpokládá mimo jiné, že dědictví po každém zůstaviteli […]
