Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2288/2019, ze dne 29. 10. 2019: Odvolací soud uvedl, že žalobkyně neprokázala žádný právní titul, o který by bylo možno její vlastnické právo opřít; má-li se opírat o dědický titul, pak je třeba nejprve určit, že sporné pozemky byly ke dni úmrtí ve vlastnictví matky žalované a tyto […]
Již od okamžiku smrti zůstavitele jsou dědici legitimováni uplatňovat nároky vůči třetím osobám
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 919/2022, ze dne 21. 6. 2022: Dle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu vztahující se k nabytí dědictví dle § 460 obč. zák. platí, že dědictví se nabývá smrtí zůstavitele, v období od daného okamžiku do vypořádání dědictví pravomocným rozhodnutím soudu jsou dědici považováni za vlastníky celého majetku patřícího […]
Předkupní právo zřízené posledním pořízením
Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky sp. zn. Rv I 336/19, ze dne 8. 7. 1919: Právo předkupní lze stanoviti též posledním pořízením. Závazek z práva předkupního přechází na dědice. Ustanovení § 1077 obč. zák. lze modifikovati též v posledním pořízení.
Odkazovníci jako dědici ze zákona
Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky sp. zn. R I 819/21, ze dne 2. 8. 1921: Pozůstalost, ohledně níž považují se odkazovníci podle § 726 obč. zák. za dědice, není odúmrtí. Tohoto práva požívají odkazovníci nejen tehda, když zákonní dědici dědictví odmítnou, nýbrž i tehda, když není zde osob, na něž omezena jest dědická posloupnost ze […]
Přechod bolestného na dědice
Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky sp. zn. Rv I 183/23, ze dne 13. 6. 1923: Bolestné jest zděditelné pouze tehdy, bylo-li za života poškozeného buď smlouvou (smírem) uznáno nebo poškozeným soudně vymáháno. Okolnost, že poškozený v trestním udání vyhradil si požadovati bolestné, číselně neurčené, nestačí.
Přechod bolestného na dědice
Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky sp. zn. Rv I 622/23, ze dne 22. 8. 1923: Nárok na bolestné přechází na dědice, byl-li ještě za živa poškozeného smlouvou (smírem) uznán, nebo soudně uplatňován. Podání žaloby jest na roveňpostaviti přihlášku v úpadku a připojení se soukromého účastníka k řízení trestnímu, předpokládajíc v tomto případě, že nárok byl […]
Vliv sloučení obcí na dědické právo jedné z nich
Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky sp. zn. R I 215/25, ze dne 21. 4. 1925: Tím, že dosud samostatná obec, povolaná posledním pořízením za dědičku, byla dříve, než dědictví napadlo, sloučena s jinou obcí, nebylo ve smyslu §u 536 obč. zák. zmařeno její povolání za dědičku.
Koncese nepřechází na dědice zůstavitele
Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky sp. zn. R I 296/26, ze dne 28. 4. 1926: Z těchto §§ jest patrno, že koncese na rozdíl od podniku živnostenského, jenž se na jejím základě provozuje, jest osobním právem zůstavitelovým a nesmí a nemůže býti na jiného přenesena, tudíž netvoří právo, které dle §u 531 obč. zák. patří […]
Námitka nepominutelného dědice vůči pasivům pozůstalosti
Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky sp. zn. R II 278/26, ze dne 8. 9. 1926: Stanovisko rekurentů, že, vznesli-li jako nepominutelní dědici při soupisu pozůstalosti odpor proti přihlášené dědičkou pohledávce, neměla pohledávka ta jako dluh pozůstalosti býti pojata do soupisu a že neměla pohledávka dědičky též z toho důvodu býti vzata do soupisu pozůstalosti, protože […]
Práva a povinnosti zůstavitelovy, vyplývající z jeho účastnictví na telefonu, jsou zděditelné
Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky sp. zn. R I 129/29, ze dne 14. 3. 1929: Pozůstalostí se nazývá souhrn práv a závazků zemřelého, pokud se nezakládají na poměrech ryze osobních (§ 531 obč. zák.). Po rozumu tohoto ustanovení zákona pomíjejí smrtí zůstavitele jen taková práva a závazky, jež jsou omezeny na osobu nebo se týkají […]
