Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2045/2018, ze dne 30. 7. 2018: Rozhodnutí odvolacího soudu je v otázce, zda lze za dědice pojištěného ve smyslu ustanovení § 51 odst. 3 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě (ve znění do 31.12.2013), považovat stát, kterému dědictví po pojištěném připadlo jako odúmrť podle ustanovení § 462 […]
Rozhodnutí o procesním nástupnictví státu, který nabyl dědictví jako tzv. odúmrť
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1776/2019, ze dne 17. 10. 2019: Nejvyšší soud v usnesení ze dne 11. 12. 2007, sp. zn. 21 Cdo 441/2007, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 15/2009, uzavřel, že „ztratí-li po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která nezanechala žádné dědice, jejíž dědici […]
Zánik zástavního práva váznoucího na majetku, který nebyl zpeněžen při likvidaci dědictví
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4543/2018, ze dne 30. 10. 2019: Od nabytí dědictví zůstavitelovými dědici a od připadnutí dědictví státu z důvodu tzv. odúmrti je třeba odlišovat případy, kdy dojde k zastavení řízení o dědictví, protože zůstavitel nezanechal majetek nebo protože zanechal majetek jen nepatrné hodnoty (srov. § 175h OSŘ), nebo kdy […]
Neprokázaná pohledávka nemůže být zahrnuta do aktiv dědictví
Usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 777/20, ze dne 31. 3. 2020: Stěžovatelka ovšem namítá, že přestože bylo napadeným usnesením okresního soudu zastaveno dědické řízení po zůstaviteli, stalo se tak v rozporu s právní úpravou. Okresní soud totiž zcela pominul, že alespoň 4 roky před vydáním napadeného usnesení bylo toto aktivum pozůstalosti soudu a pověřenému soudnímu komisaři […]
Platnost holografní závěti podepsané toliko příjmením zůstavitele
Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. 4 Cz 82/82, ze dne 27. 1. 1983: Otázka právního důvodu dědění je v této věci závislá na posouzení platnosti závěti zůstavitele ze 14. 6. 1972. Stížnost pro porušení zákona vytýká odvolacímu soudu nesprávné hodnocení formální náležitosti závěti, spočívající v úplnosti vlastnoručního podpisu zůstavitele, který závěť podepsal jen příjmením […]
Postupné odmítnutí dědictví jednotlivými dědici
Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 313/98, ze dne 16. 2. 2000: Ústavní soud totiž považuje za důvodnou námitku stěžovatelek, že časová posloupnost odmítnutí dědictví jednotlivými dědici (v daném případě postupné odmítnutí dědictví) M. H. a A. V., byla v daném případě bez právního významu, protože účinky odmítnutí se vztahují k okamžiku zůstavitelovy smrti, […]
Dohoda o vypořádání dědictví neplatná pro omyl
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5136/2014, ze dne 9. 10. 2015: Dohodu o vypořádání dědictví je možné uzavřít jen před soudním komisařem nebo před soudem. Dohodu musí uzavřít všichni, jimž svědčí dědické právo po zůstaviteli; okolnost, jaký dědický titul jim svědčí (tj. zda dědí ze zákona nebo ze závěti anebo z obou těchto […]
Spor o započtení daru na dědický podíl není sporem o dědické právo
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5310/2014, ze dne 9. 12. 2015: Spor mezi dědici o skutečnostech rozhodných pro závěr o započtení daru na dědický podíl některého z dědiců není sporem o dědické právo. Otázku započtení daru na dědický podíl dědice řeší soud v řízení o dědictví při rozhodnutí o potvrzení nabytí dědictví podle […]
Započtení daru potomkovi na dědický podíl nepominutelného dědice
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5310/2014, ze dne 9. 12. 2015: V posuzované věci se dědí jednak ze závěti, jednak ze zákona. Zůstavitelčinými dědici ze zákona v první dědické skupině jsou její synové Ing. M. K. a J. K. Ve smyslu ustanovení § 473 odst. 1 obč. zák. činí jejich dědický podíl ze […]
Přirůstání uvolněného dědického podílu mezi závětní dědice
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4047/2015, ze dne 14. 6. 2016: Zůstavitel v závěti ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíly nebo věci a práva, které jim mají připadnout; nejsou-li podíly více dědiců v závěti určeny, platí, že podíly jsou stejné (srov. § 477 odst. 1 obč. zák.). V projednávané věci zůstavitel zanechal písemnou […]
