Přechod bolestného na dědice

Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky sp. zn. Rv I 622/23, ze dne 22. 8. 1923: Nárok na bolestné přechází na dědice, byl-li ještě za živa poškozeného smlouvou (smírem) uznán, nebo soudně uplatňován. Podání žaloby jest na roveňpostaviti přihlášku v úpadku a připojení se soukromého účastníka k řízení trestnímu, předpokládajíc v tomto případě, že nárok byl […]

Koncese nepřechází na dědice zůstavitele

Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky sp. zn. R I 296/26, ze dne 28. 4. 1926: Z těchto §§ jest patrno, že koncese na rozdíl od podniku živnostenského, jenž se na jejím základě provozuje, jest osobním právem zůstavitelovým a nesmí a nemůže býti na jiného přenesena, tudíž netvoří právo, které dle §u 531 obč. zák. patří […]

Námitka nepominutelného dědice vůči pasivům pozůstalosti

Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky sp. zn. R II 278/26, ze dne 8. 9. 1926: Stanovisko rekurentů, že, vznesli-li jako nepominutelní dědici při soupisu pozůstalosti odpor proti přihlášené dědičkou pohledávce, neměla pohledávka ta jako dluh pozůstalosti býti pojata do soupisu a že neměla pohledávka dědičky též z toho důvodu býti vzata do soupisu pozůstalosti, protože […]

Práva a povinnosti zůstavitelovy, vyplývající z jeho účastnictví na telefonu, jsou zděditelné

Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky sp. zn. R I 129/29, ze dne 14. 3. 1929: Pozůstalostí se nazývá souhrn práv a závazků zemřelého, pokud se nezakládají na poměrech ryze osobních (§ 531 obč. zák.). Po rozumu tohoto ustanovení zákona pomíjejí smrtí zůstavitele jen taková práva a závazky, jež jsou omezeny na osobu nebo se týkají […]

Právo na povinný díl jako právo osobní povahy

Rozhodnutí Nejvyššího soudu Československé republiky, Rv II 488/43, ze dne 27. 6. 1944: Dovolání, uplatňující dovolací důvody podle § 503, čís. 2 a 4 c. ř. s., není s to otřásti svými vývody správným a přiléhavě odůvodněným úsudkem odvolacího soudu, že oprávnění nepominutelného dědice požadovati povinný díl je výlučně osobním oprávněním, které zaniká smrtí oprávněného […]

Ze zprávy o řízení o dědictví u státních notářství v České socialistické republice, projednané a schválené občanskoprávním kolegiem Nejvyššího soudu ČSR 5. 11. 1975, Cpj 30/75

Agenda dědická je spolu s rozhodováním o registraci smluv nejvýznamnější agendou státního notářství z hlediska společenského, právního i ekonomického. Řízení o dědictví směřuje k tomu, aby byl zjištěn okruh dědiců, aby bylo co nejúplněji zjištěno dědictví, tj. soubor práv a závazků zůstavitele, které jeho smrtí nezanikly, a aby byly zjištěny předpoklady pro jeho vypořádání. Nejvyšší […]

Pojistné plnění není předmětem dědictví

Rozsudek Nejvyššího soudu České socialistické republiky ze dne 31. 5. 1984, sp. zn. 4 Cz 25/84: Oprávněné osoby nabývají pojistné plnění nikoli děděním, ale přímo ze zákona (§ 372 odst. 2, 3 o. z.). Pojistné plnění není tedy předmětem dědictví. Nezanechal-li pojištěný žádné dědice a dědictví po něm nabyl stát podle ustanovení § 462 o. […]

Autorská práva coby součást pozůstalosti

Zpráva Nejvyššího soudu České socialistické republiky ze dne 29. 1. 1985, sp. zn. Cpj 337/83: Autorská práva ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 písm. a), b) a práva ve smyslu téhož ustanovení písm. c) zákona č. 35/1965 Sb. o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorského zákona), pokud nebyla relativizována, se nezařazují do aktiv dědictví. […]

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek