Dědic zaměstnavatele, který je fyzickou osobou ve smyslu ustanovení § 251a zák. práce, a přechod práv a povinností zaměstnanců na právního nástupce zůstavitele

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 486/2000, ze dne 17. 5. 2001: Stav, jaký tu vzniká v době od smrti zůstavitele až do pravomocného usnesení soudu o dědictví, se projevuje také ve vztazích k majetku patřícímu do dědictví. Až do vypořádání dědictví pravomocným usnesením soudu jsou dědici považováni za vlastníky celého majetku patřícího do […]

Zařazení určité věci státním notářstvím do aktiv dědictví není nezvratným důkazem vlastnictví zůstavitele

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 261/2006, ze dne 2. 11. 2006: Žalobce opírá své vlastnické právo k jedné ideální polovině předmětné garáže o rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 7 ze dne 3. 11. 2004, jímž bylo rozhodnuto ve věci dědictví po zemřelé E. M. tak, že veškerý majetek zůstavitele připadl jako odúmrť žalobci. […]

Aktiva pozůstalosti a pohledávka zůstavitele za zhodnocení pozemků třetích osob

Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 287/98, ze dne 10. 7. 1998: Vysázel-li zůstavitel porosty na cizím pozemku, staly se součástí pozemku a nemohou být předmětem dědictví po zůstaviteli. Zhodnocení pozemku jiného vlastníka, ke kterému takto došlo, např. i vytvořením výjimečného díla zahradní architektury, se zpravidla odrazí v aktivech dědictví jako pohledávka […]

Dluh zůstavitele coby součást pozůstalosti, k jehož vyčíslení dojde až po smrti zůstavitele

Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 29/99, ze dne 26. 2. 1999: I když tedy k vyčíslení celkové daňové povinnosti za uplynulý rok na dani z příjmu fyzických osob a na povinnosti na platbách sociálního a zdravotního pojištění, dojde až v souvislosti s daňovým přiznáním a podáním přehledu, tj. teprve v následujícím […]

Spornost aktiv a pasiv pozůstalosti

Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 127/2002, ze dne 24. 6. 2002: Závěr soudu nezařadit do pasiv dědictví dluh vůči družce zůstavitele Z. K. soud I. stupně v napadeném usnesení vůbec neodůvodňuje. Odůvodnění rozsahu aktiv a pasiv dědictví je omezeno na konstatování, že „Obvyklá cena majetku a dluhů zůstavitele byla stanovena shodně […]

Zastavení pozůstalostního řízení s potvrzením nabytí majetku nepatrné hodnoty státu

Usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 102 Co 7/2020, ze dne 28. 4. 2020: Platná právní úprava (zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů) stanoví, že soud řízení o pozůstalosti zastaví tehdy, nezanechal-li zůstavitel žádný majetek (srov. § 153 z. ř. s.), jakož i v případě, že zůstavitelův majetek […]

Dohoda o vypořádání SJM v řízení o pozůstalosti, podle které připadá veškerý majetek pozůstalé manželce

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1763/2019 ze dne 5. 2. 2020: Dohoda dědiců a pozůstalého manžela je preferovaným způsobem vypořádání jak podle § 162 z. ř. s., tak podle § 764 odst. 1 o. z. Nová právní úprava tedy způsob vypořádání společného jmění manželů dohodou pozůstalého manžela s dědici nejen připouští, ale dává […]

Shodná skutková tvrzení dědiců ohledně zařazení majetku do aktiv pozůstalosti

Rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn.  30 Co 148/2021, ze dne 10. 1. 2022: Žalobci spatřují naléhavý právní zájem na požadovaném určení v tom, že pro účely dodatečného projednání pozůstalosti musí žalobci prokázat existenci majetku v pozůstalosti. Soud (soudní komisař) však při zjištění toho, co náleží do pozůstalosti, vychází ze soupisu pozůstalosti nebo ze […]

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek