Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3644/2016, ze dne 4. 11. 2016: Nedošlo-li (dosud) mezi více dědici k vypořádání pohledávky zůstavitele v řízení o dědictví nebo v řízení zahájeném žalobou podanou podle ustanovení § 175y odst.1 o.s.ř. a nejde-li o majetek spravovaný správcem dědictví, jsou vůči zůstavitelově dlužníku dědici oprávněni (bez ohledu na to, […]
Závaznost výroku pozůstalostního soudu
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3081/2016, ze dne 4. 11. 2016: Zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem po zůstaviteli je někdo jiný (než ten, kdo je jako dědic označen v usnesení o dědictví), je povinen ten, kdo (tímto způsobem) dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který má z dědictví, podle zásad […]
Ve sporech s jinými osobami, týkajících se nabyté části dědictví, se vzájemný vztah více dědiců projevuje v tom, že mají postavení tzv. samostatných společníků
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1248/2016, ze dne 9. 2. 2017: Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele (srov. § 460 obč. zák.). K nabytí dědictví zůstavitelovým dědicem však nedochází jen na základě smrti zůstavitele. Právní úprava dědického práva vychází z principu ingerence státu při nabývání dědictví; předpokládá mimo jiné, že dědictví po každém zůstaviteli […]
Oprávnění dědice v průběhu pozůstalostního řízení vymáhat pohledávky zůstavitele
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2726/2016, ze dne 16. 2. 2017: Judikatura soudů, na niž dovolatelka poukázala, dále dovodila, že i když právní úprava dědického práva vychází z principu určité ingerence státu při nabývání dědictví (předpokládá mimo jiné, že dědictví po každém zůstaviteli musí být soudem projednáno a rozhodnuto, a to včetně majetku, […]
Dědicové jsou v období mezi nabytím dědictví a potvrzením nabytí dědictví v mezích zákona oprávněni držet, užívat, požívat jejich plody a užitky a nakládat s nimi
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 4140/2016, ze dne 27. 6. 2017: Přechod nájmu bytu vždy řídí právní úpravou účinnou v době úmrtí nájemce bytu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. dubna 2009, sp. zn. 26 Cdo 378/2008, uveřejněný pod C 7242 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu /ústavní stížnost podanou proti citovanému rozsudku Ústavní […]
Dosud neznámý majetek ze SJM nevypořádaný v rámci pozůstalostního řízení a tzv. fikce vypořádání SJM ze zákona
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1976/2016, ze dne 28. 6. 2017: Jedním z možných způsobů zániku společného jmění je smrt manžela (tak jako v posuzovaném případě). Měl-li zůstavitel s pozůstalým manželem majetek ve společném jmění, zjišťuje soud (soudní komisař) jeho rozsah a obecnou cenu v době zániku společného jmění (v době smrti zůstavitele) […]
Žaloba na určení, že zůstavitel byl vlastníkem určitého majetku ke dni smrti
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2017, sp. zn. 26 Cdo 6036/2016: Vzhledem k poměrům souzené věci je namístě rovněž připomenout, že je-li sporné, zda určitá věc patří do pozůstalosti, může se dědic, který neodmítl dědictví, domáhat určení, že zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem této věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze 14. prosince […]
Právní úprava, kterou se řídí ochrana oprávněného dědice; prohlášení vyděděného potomka za mrtvého s účinky ex nunc
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4813/2016, ze dne 22. 11. 2017: Vzhledem k tomu, že zůstavitel zemřel dne 17. 10. 2005 a že ochrana oprávněného (pravého) dědice se řídí právní úpravou, která byla určující pro dědické právo po zůstaviteli, je třeba ochranu oprávněného dědice zůstavitele i v současné době posuzovat podle právní úpravy […]
Dědické právo v případě zastavení pozůstalostního řízení pro nepatrný majetek zůstavitele
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1887/2017, ze dne 22. 2. 2018: Dědictví se nabývá smrtí zůstavitele (srov. § 460 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“). K nabytí dědictví zůstavitelovými dědici nedochází jen na základě smrti zůstavitele. Právní úprava dědického práva vychází z principu ingerence státu při […]
Ve sporném řízení zahájeném na základě odkazu z dědického řízení je třeba vyřešit všechny sporné skutečnosti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4844/2016, ze dne 13. 3. 2018: Ve své rozhodovací praxi dovolací soud již dříve dospěl k závěru, že smyslem a účelem rozhodování soudu ve sporném soudním řízení, které bylo zahájeno na základě odkazu v dědickém řízení podle § 175k odst. 2 o.s.ř., je posoudit všechny mezi dědici sporné […]
