Stupnice závěrů dle československé společnosti pro písmoznalectví ohledně pravosti podpisu zůstavitele

Rozsudek Okresního soudu v Jindřichově Hradci sp. zn. 5 C 179/202, ze dne 7. 10. 2022: Stupnice je členěna takto: 1) kategorický kladný závěr – sporný podpis je pravý podpis osoby XY, 2) kladný závěr v rovině vysoké pravděpodobnosti – sporný podpis je s vysokou pravděpodobností pravý podpis osoby XY, 3) kladný závěr v rovině […]

Neplatnost závěti pro rozpor s dobrými mravy; přání zůstavitele, aby potomek neuplatnil povinný díl

Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 sp. zn. 6 C 376/2020, ze dne 26. 1. 2023: Žalobce se podanou žalobou domáhal určení, že je dědicem zůstavitele s tím, že závěť sepsanou dne 28. 6. 2018 ve formě notářského zápisu pokládá za neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, neboť se za života svého otce ani po jeho smrti nedopustil ničeho, […]

Prokazování pravosti podpisu zůstavitele; žaloba na určení, že pozůstalá manželka není závětní dědičkou zůstavitele

Rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově sp. zn. 2 C 80/2022, ze dne 13. 3. 2023: Žalovaná jakožto osoba dovolávající se holografické závěti, jíž měl sepsat [jméno] [celé jméno žalobce] dne 5. 6. 2021, byla ve smyslu § 565 o. z. povinna dokázat její pravost a správnost. K jejímu návrhu, a to poté, co složila zálohu na náklady důkazu ve […]

„Nevidomý“ zůstavitel a nadbyteční svědkové u závěti ve formě notářského zápisu

Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 16 C 50/2020, ze dne 30. 3. 2022: Spornou otázkou mezi účastníky bylo, zda zůstavitelka byla takzvanou osobou nevidomou, pro kterou občanský zákoník předepisuje speciální formu pořízení závěti. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2005, sp. zn. 30 Cdo 2567/2004„ osobou nevidomou“ ve smyslu ustanovení § 476e […]

Nezávislý správce pozůstalosti při střetu zájmů mezi dědici

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 111/2023, ze dne 23. 3. 2023: Účelem správy pozůstalosti je postarat se o zůstavitelem zanechaný majetek do doby, než je pravomocně skončeno řízení o pozůstalosti, tak, aby byl tento majetek zachován pro dědice, popř. věřitele (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2021, sp. zn. 24 Cdo 1286/2021). Právní úprava správy […]

Obecně k vydědění

Nepominutelný dědic se vylučuje ze zákonné dědické posloupnosti. Osobami, které lze vydědit, mohou být výlučně zůstavitelovi nepominutelní dědicové, kterými jsou děti zůstavitele, a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Vydědit lze za určitých podmínek i nezletilého. Vydědit nelze nikoho jiného než zůstavitelova potomka, nelze tedy vydědit například manžela, rodiče, sourozence apod. Tyto osoby lze však zbavit […]

Stát s účinností od 1. 1. 2014 odpovídá za dluhy zůstavitele celým svým majetkem a nikoliv jen majetkem z pozůstalosti

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 586/2023, ze dne 30. 5. 2023: Za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též obč. zák.), to je do 31. 12. 2013, se dospělo k závěru, že zůstavitelovi věřitelé nemají možnost se v případě odúmrti domáhat uspokojení svých pohledávek z jiného majetku státu (než toho, který […]

Nerozlučné postavení dědiců v právní úpravě účinné od 1. 1. 2014

Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 586/2023, ze dne 30. 5. 2023:  V době od smrti zůstavitele až do rozhodnutí o dědictví pravomocným usnesením soudu tu nemůže být jistota, s jakým výsledkem řízení o pozůstalosti skončí (zejména kdo se stane zůstavitelovým dědicem a jak bude vypořádáno dědictví mezi více zůstavitelovými dědici). Zanechal-li zůstavitel více […]

Začněte psát hledaný výraz výše a stisknutím klávesy Enter vyhledejte. Stisknutím klávesy ESC zrušíte.

Zpět na začátek