Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 691/2022, ze dne 31. 5. 2022: Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, představované např. rozhodnutím ze dne 7. 12. 2016, sp. zn. 21 Cdo 122/2016, majetek zůstavitele a další aktiva pozůstalostní soud (soudní komisař) zjišťuje nejdříve v předběžném řízení z (veřejných či neveřejných) seznamů nebo systémů vedených podle […]
Úkon přesahující rozsah prosté správy pozůstalosti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 3642/2021, ze dne 25. 5. 2022: Dědické právo (jako titul k dědění, definované jako právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní – srov. § 1475 odst. 1 o.z.) vzniká smrtí zůstavitele (srov. § 1479 odst. 1 o.z.). Dědic však nabývá dědictví až v souvislosti s pravomocným […]
Projev vůle zůstavitele u allografní závěti, že listina obsahuje jeho poslední vůli
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 18 Co 7/95, ze dne 22. 2. 1995: K platnosti závěti podle § 476b ObčZ zákon vyžaduje dva projevy zůstavitelovy vůle, které nemohou být učiněny současně, ale musí na sebe navazovat. Je to především projev zůstavitelovy vůle pořídit závěť. Kromě toho se však vyžaduje ještě další projev […]
Nepodepsání allografní závěti svědky jako důvod neplatnosti závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 988/96, ze dne 28. 4. 1997: Závěť, kterou nenapsal zůstavitel vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí na závěť podepsat ( § 476b o. z.). Svědkem nemůže být závětí povolaný dědic ani […]
Pisatel allografní závěti jako dědic
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 1883/96, ze dne 27. 5. 1997: Dědicem ze závěti, pořízené podle ustanovení § 476b obč. zák., může být i osoba, která na žádost zůstavitele tuto závěť sepsala.
Odepření výpovědi advokáta, který sepisoval závěť
Usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 302/98, ze dne 13. 11. 1998: Nejsou dány důvody pro odepření výpovědi advokáta, který sepisoval závěť, ani jeho zaměstnance, který byl svědkem tohoto úkonu podle § 476b ObčZ, o tom, zda pořizovatel závěti před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevil, že listina obsahuje jeho poslední vůli. […]
Výslovný projev vůle zůstavitele u allografní závěti
Usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 397/98, ze dne 6. 8. 1999: Výslovný projev zůstavitele, učiněný před dvěma svědky současně přítomnými, že listina obsahuje jeho poslední vůli, může být učiněn jak před podepsáním listiny zůstavitelem, tak i po jejím podepsání zůstavitelem, avšak v přímé souvislosti s podepsáním listiny jejími svědky a dříve, […]
Částečná neplatnost allografní závěti z důvodu nezpůsobilého svědka
Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 328/99, ze dne 30. 11. 1999: Závěť dle § 476b ObčZ, při jejímž pořízení působila jako svědek osoba blízká jen některému z více závětních dědiců (§ 476f ObčZ) je neplatná jen v té části, kde bylo pořízeno ve prospěch tohoto závětního dědice (§ 41 ObčZ). Část […]
Hlasité čtení závěti jako projevení vůle zůstavitele o tom, že tato listina obsahuje závěť
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2447/99, ze dne 31. 10. 2000: Lze souhlasit s odvolacím soudem, že požadavkům ustanovení § 476b občanského zákoníku před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje poslední vůli zůstavitele, bylo učiněno zadost tím, že obě svědkyně úkonu JUDr. B. a JUDr. V. listinu obsahující závěť spolu […]
Právnická osoba jako svědek allografní závěti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 530/2001, ze dne 7. 3. 2002: Je-li allografní závětí povolána za zůstavitelova dědice právnická osoba, jsou osobami jí blízkými, a tedy nezpůsobilými svědky závěti, fyzické osoby, které činí za tuto právnickou osobu právní úkony, jakož i fyzické osoby, které jsou společníky, členy nebo zaměstnanci této právnické osoby nebo […]
