Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 530/2001, ze dne 7. 3. 2002: Je-li allografní závětí povolána za zůstavitelova dědice právnická osoba, jsou osobami jí blízkými, a tedy nezpůsobilými svědky závěti, fyzické osoby, které činí za tuto právnickou osobu právní úkony, jakož i fyzické osoby, které jsou společníky, členy nebo zaměstnanci této právnické osoby nebo […]
Datum podpisu závěti
Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 297/2002, ze dne 30. 12. 2002: Datum podpisu závěti může být uvedeno na kterémkoli místě závěti, aniž by to mělo vliv na její platnost. Ze skutečnosti, že jediné datum uvedené v závěti je označeno jako datum sepsání závěti, nelze ještě dovozovat, že závěť neobsahuje datum, kdy […]
Neposkytnutí potřebné pomoci
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 403/2007, ze dne 18. 10. 2007: Zůstavitel může vydědit potomka, jestliže v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech [§ 469a odst. 1 písm. a) obč. zák.]. Zájem, který by potomek měl o zůstavitele projevovat, je třeba posuzovat […]
Pořadí úkonů u allografní závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1/2007, ze dne 29. 4. 2008: Z ustanovení § 476b obč. zák. vyplývá, že k tomu, aby allografní závěť byla platným právním úkonem, musí být splněny následující náležitosti: jednak zůstavitel musí závěť podepsat vlastní rukou, jednak zůstavitel musí před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje […]
„Náhodný“ svěděk u allografní závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 5200/2007, ze dne 16. 7. 2008: Svědkem ve smyslu ustanovení 476b obč. zák. je jen taková osoba, která je touto funkcí předem pověřena a je s tímto pověřením srozuměna; není tedy tímto svědkem při pořizování závěti ten, kdo byl tomuto úkonu jen náhodně přítomen.
Pisatel allografní závěti jako dědic
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1986/2009, ze dne 20. 11. 2009: K námitce žalobkyně, že „byla-li sepisována závěť JUDr. A. V., bylo na místě, aby tuto závěť jako svědek nepodepisovala“, je třeba konstatovat, že dědicem ze závěti, event. svědkem závěti, může být, dle ustálené judikatury soudů, i osoba, která na žádost zůstavitele tuto […]
Formální náležitosti allografní závěti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1178/2009, ze dne 24. 11. 2010: Občanské právo vychází ze zásady bezformálnosti právních úkonů. Vůli proto lze projevit (vyjádřit navenek) zásadně jakýmkoliv způsobem vhodným k tomu, aby byla objektivně poznatelná. Projev vůle tedy může být učiněn – obecně vzato – jak jednáním (konáním), tak i opomenutím; obě tyto […]
Formální náležitosti allografní závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3578/2010, ze dne 21. 12. 2010: Odvolací soud při posouzení formálních náležitostí allografní závěti zůstavitelky Jiřiny Jelínkové ze dne 18.2.2007 v daném případě aplikoval a interpretoval ustanovení § 476b a § 476f obč. zák. v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne […]
Pouhé konkludentní vyjádření zůstavitele u allografní závěti nestačí
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3332/2009, ze dne 14. 12. 2011: Výslech svědků závěti v občanském soudním řízení je třeba samozřejmě odlišovat od situace, kdy svědky závěti by měly být osoby k tomu nezpůsobilé. Kdyby totiž vyšlo najevo, že u allografní závěti vystupoval někdo, kdo svědkem závěti nemohl být (zejména z důvodů uvedených […]
Dědicové jako svědci závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3098/2011, ze dne 20. 3. 2013: S názorem dovolatele, podle kterého se ustanovení § 476f občanského zákoníku nevztahuje na závěti pořízené podle ustanovení § 476b občanského zákoníku a podle kterého tedy mohou být svědky této allografní závěti rovněž osoby blízké závětí povolanému dědici, dovolací soud nesouhlasí. V soudní […]
