Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1454/2005, ze dne 25. 10. 2005: V holografní závěti musí být vlastní rukou zůstavitele uveden den, měsíc a rok, kdy byla závěť podepsána; pouhé uvedení data v úředním ověření vlastnoručního podpisu nepostačuje.
Dědická žaloba jako určovací žaloba sui generis
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2203/2006, ze dne 24. 10. 2006: Žaloba podaná ve smyslu ustanovení § 175k odst. 2 o. s. ř. není určovací žalobou ve smyslu § 80 písm. c) o. s. ř., ale je žalobou na určení právní skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem vyplývá z právního předpisu. Taková žaloba […]
Podpis „tvá matka“ na závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 51/2008, ze dne 31. 3. 2009: Za „podpis“ zůstavitele ve smyslu ustanovení § 476a obč. zák. nelze považovat text, který neobsahuje označení zůstavitele ani jménem ani příjmením. V případě holografní závěti (srov. § 476a obč. zák.) musí být všechny náležitosti závěti (celý text, včetně data a podpisu) napsány […]
Platnost holografní závěti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1054/2020, ze dne 27. 8. 2020: Vyřešení otázky platnosti závěti pořizované podle ustanovení § 476a zákona č. 40/1964 Sb., na které dovoláním napadený rozsudek závisí, není v rozporu s usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 11. 1998, sp. zn. 21 Cdo 586/98, uveřejněným ve Sbírce soudních rozhodnutí […]
Zůstavená věc nenacházející se v době smrti v pozůstalosti
Rozsudek Nejvyššího soudu České socialistické republiky sp. zn. 4 Cz 64/82, ze dne 19. 11. 1982: Uvedla-li zůstavitelka v závěti výslovně jen konkrétní nemovitost, jež má připadnout závětní dědičce, ale později tuto nemovitost prodala, takže v době smrti již nebyla její vlastnicí, nestává se takto určená osoba platně závětní dědičkou jiných věcí z tohoto dědictví. […]
Podepsání závěti jen příjmením zůstavitele
Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. 4 Cz 82/82, ze dne 27. 1. 1983: Podepsal-li zůstavitel závěť alespoň svým příjmením, je tím splněna náležitost podpisu závěti podle ustanovení § 476 odst. 2 o. z., pokud o totožnosti podpisu zůstavitele nejsou žádné pochybnosti.
Formulace pro ustanovení někoho dědicem
Rozsudek Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. 4 Cz 73/82, ze dne 30. 3. 1983: Vzhledem k tomu, že občanský zákoník nestanoví, jak má být v závěti vyjádřeno ustanovení někoho dědicem, je třeba k doložení skutečné vůle pisatele závěti v pochybnostech zjišťovat vedle znění textu listiny i všechny okolnosti, za nichž byl projev vůle o ustanovení […]
Pořízení závěti o majetku, který je v SJM
Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 11 Co 454/84, ze dne 2. 1. 1985: Závěť není neplatná, i když v ní zůstavitel bez souhlasu svého manžela pořizoval o majetku, který byl v jejich bezpodílovém spoluvlastnictví.
Podání dědické žaloby státem
Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 17 Co 679/95, ze dne 13. 3. 1996: Stát může být dědicem po zůstaviteli pouze tehdy, když jej zůstavitel v závěti dědicem ustanovil. Jestliže stát, který není závětním dědicem (i když mu to ukládá pravomocné usnesení okresního soudu vydané podle § 175k OSŘ), podá žalobu na určení […]
V holografní závěti musí být napsáno také datum vlastní rukou zůstavitele
Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 24 Co 181/97, ze dne 30. 6. 1997: I po novelizaci občanského zákoníku, provedené zák. č. 509/1991 Sb., platí, že forma vlastnoručně pořízené závěti je dodržena jen tehdy, bylo-li také datum závěti jako její nedílná obsahová součást ve smyslu § 476 odst. 2 ObčZ připojeno vlastní rukou pořizovatele. […]
