Rozsudek Okresního soudu ve Svitavách sp. zn. 10 C 257/2020, ze dne 10. 2. 2022: Žalobce se domáhal určení, že je dědicem po zůstavitelce [jméno][příjmení], zemřelé dne [datum], naposledy bytem [obec a číslo]. Žalobce byl usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 16․ 7. 2020, č.j. 31D 28/2020 – 75, které nabylo právní moci dne […]
Ustanovení náhradního dědice
Rozsudek Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 7 C 13/2020, ze dne 11. 3. 2022: V případě, kdy zůstavitel sepsal pořízení pro případ smrti datované před 1. 1. 2014 a zemřel za účinnosti nového občanského zákoníku, bude třeba posoudit jeho platnost nejprve podle právních předpisů účinných ke dni pořízení. Jestliže bude pořízení podle dosavadní právní […]
Datum na ověřovací doložce nenahrazuje datum podpisu závěti zůstavitelem
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 1934/2022, ze dne 27. 7. 2022: Otázka, zda může datum v ověřovací doložce podpisu zůstavitele nahradit chybějící datum podpisu závěti zůstavitele, přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. nezakládá. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2005, sp. zn. 30 Cdo 1190/2004, uveřejněném pod číslem 25/2006 […]
Žaloba oprávněného dědice
Rozsudek Okresního soudu v Pelhřimově sp. zn. 5 C 171/2021, ze dne 31. 1. 2022: Podle § 485 odst. 1 o.z., zjistí-li se po projednání dědictví, že oprávněným dědicem je někdo jiný, je povinen ten, kdo dědictví nabyl, vydat oprávněnému dědici majetek, který z dědictví má, podle zásad o bezdůvodném obohacení tak, aby neměl majetkový […]
Nerozlučné postavení dědiců
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1820/99, ze dne 10. 11. 1999: Určení, že věc (movitá nebo nemovitá) patří do dědictví po zůstaviteli (zda ji zůstavitel vlastnil v den své smrti), je oprávněn (věcně legitimován) požadovat jen ten, jehož práv nebo povinností (jeho právní sféry) se takové určení týká. Takovou osobou může být jen […]
Druh a družka – vedení společné domácnosti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1689/99, ze dne 30. 5. 2000: V posuzovaném případě žalobkyně tvrdila, že žila se zůstavitelem po dobu 12 let před jeho smrtí ve společné domácnosti. Žalovaná potvrdila, že žalobkyně a zůstavitel se znali (např. uvedla, že žalobkyně zůstavitele navštěvovala během jeho hospitalizace v sanatoriu na Pleši), namítala však, […]
Postavení prasynovců a praneteří v dědickém řízení
Usnesení Nejvyšší soud sp. zn. 21 Cdo 132/2001, ze dne 12. 12. 2001: Podle § 175b věty první OSŘ jsou účastníky řízení o dědictví ti, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici, a není-li takových osob, stát. Účastenství v dědickém řízení odráží hmotné dědické právo a směřuje k tomu, aby byla […]
Význam umístění zůstavitele v ústavu sociální péče pro vedení společné domácnosti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 29/2008, ze dne 26. 8. 2008: Podle ustanovení § 474 odst. 1 obč. zák., nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé skupině manžel, zůstavitelovi rodiče a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o […]
Vedení společné domácnosti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2013/2009, ze dne 24. 3. 2010: Z obsahu spisu vyplývá, že Z. B., zemřelý, (dále též jen „zůstavitel“), byl svobodný, bezdětný, rodiče i prarodiče předemřeli, sourozence neměl, zemřel bez sepsání závěti. Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 13.1.2004, č.j. 26 D 350/2003-29, uložil I. Š. (žalobkyně), […]
Vedení společné domácnosti
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1130/2009, ze dne 15. 4. 2010: Z hlediska závěru odvolacího soudu o povaze soužití žalobkyně se zůstavitelem L. M., zemřelým dne 3.8.2005, tj. z hlediska aplikace i interpretace ustanovení § 115 a § 475 odst. 1 obč.zák. je rozhodnutí odvolacího soudu v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. […]
