Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2501/98, ze dne 18. 1. 2001: Otázku, zda se dědic může domáhat podle § 126 ObčZ ochrany vlastnického práva k věci dříve, než byla projednána v dědickém řízení, řešil Nejvyšší soud v rozsudku z 10. 10. 2000, sp. zn. 22 Cdo 1586/98, uveřejněném v časopise Právní rozhledy č. […]
Postavení dědiců jako nerozlučných společníků ve sporech s třetími osobami
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2920/99, ze dne 18. 1. 2001: Odvolací soud pominul, že tento právní závěr lze dovodit pouze za předpokladu, že se dědické poměry řídí právním řádem České republiky, kde právní úprava dědického práva vychází z principu ingerence státu při nabývání dědictví předpokládá mimo jiné, že dědictví se sice nabývá […]
Aktivní legitimace jediného dědice k podaní určovací žaloby před skončením pozůstalostního řízení
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2563/99, ze dne 27. 2. 2001: Podle § 460 ObčZ se dědictví nabývá smrtí zůstavitele. K přechodu zůstavitelem zanechaného majetku dochází tedy bezprostředně v okamžiku smrti fyzické osoby, nabytí vlastnického práva dědictvím není podmíněno rozhodnutím soudu, jímž se potvrzuje nabytí dědictví. Zákon však vedle smrti zůstavitele předpokládá rozhodnutí […]
Nerozlučné postavení dědiců
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2855/2000, ze dne 7. 8. 2001: Zanechal-li zůstavitel více dědiců, nebylo-li dědictví mezi nimi vypořádáno ohledně věci, o kterou jde v občanském soudním řízení vedeném s jinou osobou (osobou, která není zůstavitelovým dědicem), a byla-li příčinou tohoto stavu skutečnost, že v dědickém řízení (popřípadě v původním dědickém řízení) […]
Jediný dědic jako osoba aktivně legitimovaná k náhradě škody před skončením pozůstalostního řízení
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2393/2000, ze dne 27. 3. 2002: Podle § 460 ObčZ se dědictví nabývá smrtí zůstavitele. Dědictvi je představováno souhrnem všech práv a povinností způsobilých být předmětem dědění. Z práv, která zanikají smrtí oprávněného, je třeba uvést zejména práva osobnostní, vztahující se k základním atributům lidské osobnosti, a práva […]
Osoba ucházející se o dědictví jako domnělý dědic
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2174/2001, ze dne 5. 6. 2002: Z ustanovení § 460 odst. 1 ObčZ vyplývá, že při dědění dochází k přechodu práv a povinností tvořících předmět dědictví bezprostředně a v okamžiku smrti fyzické osoby – zůstavitele. Ten, kdo je povolán po zůstaviteli za dědice a není z dědění vyloučen, […]
Určení, že zůstavitel vlastnil určitý majetek ke dni smrti a skutečnosti nastalé po tomto okamžiku
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1977/2001, ze dne 8. 4. 2003: Ve věci jde o určení, zda právní předchůdci dovolatelů byli ke dni smrti vlastníky předmětných nemovitostí. Podle konstantní judikatury se dědic může domáhat určení, že zůstavitel byl ke dni úmrtí vlastníkem věci (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2000, sp. […]
Určovací žaloba k majetku jako podklad pro dodatečné projednání pozůstalosti zůstavitele jako dědice po jiném zůstaviteli
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 739/2003, ze dne 17. 3. 2004: Spor o tom, zda součástí dědictví po zůstaviteli je určitá věc, se v občanském soudním řízení řeší žalobou dědiců na určení, že zůstavitel byl v den svého úmrtí vlastníkem věci. Rozhodnutí o tom, zda určitá věc je předmětem dědictví po zůstaviteli, náleží […]
Určovací žaloba k majetku jako podklad pro dodatečné projednání pozůstalosti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1826/2004, ze dne 6. 10. 2004: Ani jediný dědic se nemůže s úspěchem domáhat žalobou podle § 80 písm. c) OSŘ určení, že je vlastníkem věci náležející do dědictví, pokud tato věc nebyla předmětem řízení o dědictví a nebylo mu ohledně ní potvrzeno nabytí vlastnictví. Pro určení, že […]
Určovací žaloba k majetku jako podklad pro dodatečné projednání pozůstalosti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1770/2005, ze dne 26. 9. 2005: Je proto správný názor odvolacího soudu, že není dán naléhavý právní zájem žalobkyně na určovací žalobě ve smyslu ust. § 80 písm. c) o. s. ř. v rozsahu, v němž byl před uzavřením předmětné kupní smlouvy spoluvlastníkem nemovitostí co do jedné ideální […]
