Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 614/2019, ze dne 23. 4. 2019: Má-li být prominutí činu výslovné, je (mimo jiné) nezbytné, aby zůstavitel o spáchaném činu věděl. Z uvedeného bez jakékoliv pochybnosti vyplývá, že čin povahy úmyslného trestného činu, spáchaný proti zůstaviteli nebo některé z osob taxativně vypočtených v ustanovení § 1481 o.z., způsobuje […]
Dědická nezpůsobilost – beztrestnost z důvodu nepříčetnosti; přirůstání podílu ze závěti; výslovné odpuštění činu
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 4761/2018-II, ze dne 28. 5. 2019: Z důvodu dědické nezpůsobilosti nastupuje při dědění ze závěti náhradní dědic, jestliže jej zůstavitel povolal; při dědění podle dědické smlouvy může nastoupit náhradník, jestliže se na tom smluvní strany dohodly. Nebyl-li zůstavitelem povolán náhradní dědic, přiroste uvolněný podíl z dědění vyloučeného závětního […]
Dědická nezpůsobilost – účast na sebevraždě zůstavitele
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 106/2021-II., ze dne 16. 6. 2021: Nejvyšší soud (jako soud dovolací) dospěl k závěru, že pozůstalostní soud je sice vázán pravomocným rozsudkem soudu v trestním řízení, avšak pouze do té míry, že pozůstalý syn spáchal úmyslný trestný čin a že se jednalo o trestný čin účasti na sebevraždě […]
Dědická nezpůsobilost – trestný čin zanedbání povinné výživy
Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 24 Cdo 2967/2021-II., ze dne 21. 1. 2021: Dědická nezpůsobilost nastává ze zákona, nezávisle na projevu vůle zůstavitele, v případech, kdy se dědic svým vlastním chováním vyloučí z dědické posloupnosti po zůstaviteli. Dědická nezpůsobilost je důsledkem závadného, obecně neakceptovatelného, chování potencionálního dědice, kterého se dopustil vůči zůstaviteli, popř. dalším vyjmenovaným […]
Jmenování opatrovníka soudem dědici neznámého pobytu
Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové sp. zn. 17 Co 129/97, že dne 20. 8. 1997: Opatrovníka může stanovit předseda senátu podle ust. § 29 odst. 2 OSŘ mimo jiné i dědici neznámému a dědici neznámého pobytu po zemřelé osobě. Uvedený postup je na místě, zejména je-li to třeba k ochraně zájmů dědice nebo jde-li […]
Dědic neznámého pobytu
Usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. 18 Co 121/99, ze dne 24. 1. 2000: Dědice, k němuž v důsledku postupu podle § 468 ObčZ jako k dědici neznámého pobytu nebylo při projednání dědictví přihlíženo, je třeba opět považovat za účastníka řízení, jakmile se zjistí jeho místo pobytu (např. tak, že tento dědic podá odvolání […]
Promlčení práva neznámého dědice dovolat se neplatnosti závěti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2559/2008, ze dne 26. 10. 2009: Vzhledem k tomu, že dědic neznámý, případně dědic neznámého pobytu, se v důsledku postupu ve smyslu ustanovení § 468 obč. zák. neúčastnil původního dědického řízení („nepřihlíželo“ se k němu) a jeho opatrovník v tomto řízení nebyl oprávněn k hmotněprávním úkonům, jinak náležejícím […]
Oprávněný dědic má právo se domáhat vlastnictví k věci v pozůstalosti
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2401/2013, ze dne 27. 3. 2015: I když občanský zákoník chápe dědění jako jeden ze způsobů nabývání vlastnictví (srov. § 133 obč. zák.), neposkytuje dědicům, dokud jejich právo nebylo deklarováno rozhodnutím soudu v řízení o dědictví, stejnou ochranu jako skutečným vlastníkům. Zásadní rozdíl spočívá především v promlčitelnosti práva […]
Dědic neznámý a dědic neznámého pobytu – promlčení se práva tohoto dědice dovolat se podle § 479 obč. zák. neplatnosti závěti zůstavitele
Rozsudek Nejvyššího soudu sen. zn. 29 ICdo 78/2015, ze dne 31. 7. 2017: Judikatura obecných soudů je ve vztahu k dědickému právu ustálena v těchto závěrech: [1] Nepravý dědic (tj. osoba, která podle rozhodnutí o dědictví nabyla majetek zůstavitele, ačkoliv podle dědického práva jej neměla nabýt buď vůbec, nebo v takovém rozsahu, v jakém jej […]
K počínání dědice, kterým dal najevo dovoláním se relativní neplatnosti závěti, že dědictví nechce odmítnout
Usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. 18 Co 324/95, ze dne 19. 2. 1996: Dovoláním se neplatnosti závěti, jehož zákonným důsledkem je právo na nabytí povinného dědického podílu, se V. E. stala dědičkou zůstavitelky v první dědické skupině (§ 473 odst. 1 ObčZ). I když podle ust. § 463 ObčZ platí, že dědic může […]
